top of page
SF-Logo2.png

/

CZ

Muž vlastní penis, vagina vlastní ženu

Kdo měl vliv na H. Ibsena, A. Strindberga, K. Krause, Z. Freuda, E. Schieleho, L. Wittgensteina a A. Hitlera? Kdo vystřelil na Andyho Warhola? A jak s tím vším souvisí žlutá tapeta a genderové kvóty?

V prvních letech dvacátého století píše mladý filosof svoji knihu Pohlaví a charakter. Krátce po jejím vydání, na začátku října 1903, si pronajme ve Vídni byt. Ten filosof se jmenuje Otto Weininger a je mu třiadvacet let. V bytě, který si pronajal, zemřel Ludwig van Beethoven. Pochopitelně to není náhoda... V červenci 1968 vstoupí do studia jednoho proslulého umělce žena a vystřelí na něho. Ta žena se jmenuje Valerie Solanas a ještě týž večer se přihlásí dopravnímu policistovi. Muž, na kterého zbraň namířila, byl Andy Warhol. Dvě osoby s nesmiřitelností ke světu i k svému vlastnímu životu. Dvě osoby, které pohrdaly druhým pohlavím a svými výroky to dávaly okázale najevo. Mysoginie (nenávist k ženám) a misandrie (nenávist k mužům) ve stěžejních etapách 20. století. „Žena je buď matka nebo děvka; ani jedna neskýtá nic dobrého, natož inteligentního. I nejhorší muž má stále větší hodnotu než nejlepší žena…“ „...muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem znamená být citově omezený zmetek; být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci.“ Kolik lidí přiznaně či potají přikývne?

Kredity

režie:

Petr Boháč, Miřenka Čechová

dramaturgie:

Martina Kinská

scéna a kostýmy

Lucia Škandíková

hudba

Jan Kučera

inspice a asistent režie

Petra Štanclová

produkce

Tereza Marková

hrají:

Marie Štípková, Jan Grundman, Jiří Böhm, Sabina Bočková, Lukáš Bláha

Aktuální termíny představení najdete na stránce

bottom of page