Petr Boháč
Petr Boháč je režisér, scénograf, vystudovaný odborník na českou literaturu, příležitostný výtvarník a náruživý hráč pokeru.
Miřenka Čechová
Miřenka Čechová po absolutoriu na Taneční Konzervatoři v Praze v oboru klasický balet, vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo), kde v roce 2012 obhájila doktorát v oblasti režie fyzického a mimického divadla. Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium pro výzkum a pedagogickou činnost na American University ve Washingtonu DC, kde vůbec jako první vyučovala fyzické divadlo. Ve své tvorbě organicky spojuje slovo a propracované pohybové vyjádření, pevnou strukturu a improvizaci, vycházející z přítomné inspirace, tanec a pantomimu. Je vítězkou Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramu a také držitelkou hlavní ceny na divadelním festivalu The Magic Courtain 2006 v bulharském Targovišti a mnoha dalších ocenění. V současnosti se věnuje především autorské tvorbě na poli divadelním v rámci Spitfire Company a Tantehorse. V roce 2020 vyšla její kniha Baletky, která získala cenu Divadelních novin. Baletky jsou po experimentálním debutu Miss AmeriKa z roku 2018 druhou prózou Miřenky Čechové.
Jindřiška Křivánková
Jindřiška Křivánková je herečka, tanečnice, choreografka a autorka se zájmem o rozvoj současné divadelní performance. Po studiu v Duncan Centru získala magisterský titul na pražské HAMU a od roku 2002 buduje svou kariéru jako herečka, choreografka a autorka. V roce 2008 se stala zakládající členkou Spitfire Company, fyzického divadla, a s touto skupinou spolupracuje dodnes. Spoluzaložila také divadelní soubor Kolonie, který se na autorské divadlo a propojuje různé divadelní přístupy. Od roku 2014 také pravidelně spolupracuje jako performerka, choreografka a dramaturgyně s vizuálním umělcem Alešem Čermákem (POLO SHIRT [discipline] in Vienna 2015, #WeCanHelpYouGetAhead in Lepzig 2016, WCHYGA [ED. 3] in Stanica Zilina 2017).
V roce 2010 byla zvolena Talentem roku na českém festivalu Příští vlna.
V současné době ji můžete vidět v oceňovaném představení ANTIWORDS
Markéta Vacovská
Markéta Vacovská, česká tanečnice a choreografka. Vystudovala obor Nonverbální divadlo na pražské HAMU, od r. 2009 je členem souboru Spitfire Company, spolu s kterým vytvořila přes desítku představení jako interpret či choreograf. Za inscenaci One Step Before the Fall, které vzniklo v její choreografii pod hlavičkou Spitfire Company spolu s Petrem Boháčem (režie), Lenkou Dusilovou (hudba) a Martinem Špetlíkem (light design) obdržela titul tanečnice roku v rámci festivalu Česká taneční platforma, cenu Herald Angel v rámci festivalu Edinburgh Fringe, cenu Divadelních novin za choreografii, cenu Nové sítě a také širší nominaci na cenu Thálie. Má zkušenosti s autorstvím a interpretací i z jiných souborů a divadel jako např. Studio Hrdinů, Divadlo Kolonie, Cirkus Mlejn, Žongléros ansámbl. V srpnu 2019 byla jako jediná Češka vybrána na čtrnáctidenní improvizační workshop Yes to the wind s choreografkou Meg Stuart, která je zároveň jejím velkým vzorem. V roce 2020 premiérovala svůj autorský projekt Odloučení, který vznikl z potřeby autorky mluvit o tabuizovaném tématu jakým je ztráta dítěte a podpořit tak pozůstalé rodiče na jejich dlouhé cestě.
Bydlí v Plzni, selfíčko „on the road“ je symbolicky z vlaku, kde tráví mnoho času na trase Plz-Pha-Plz.
V současné době ji můžete vidět v představení COSTELLATIONS II. a CONSTELLATIONS III.
Cécile Da Costa
Studovala pedagogiku na Univerzite Saint Denis v Paríži. Od roku 2005 pracuje jako herečka a performerka. Byla po dobu 5 let členkou souboru Farma v jeskyni.
V současnosti pracuje jako herečka/zpěvačka se skupinou Spitfire Company, která sídlí v Praze. Vede workshop fyzického divadla v Praze, Francii, Polsku a Řecku. Ve své práci se snaží hledat hlasy, které vedou tělo a těla, které vedou hlasy. Její poslední prací je sólový projekt Vypravěč, dílo, které vzniklo na motivy knihy Kouzelný kámen Atiqa Rahimi.
Ingrid Zotova-Mikshina
Inga Zotova-Mikshina pochází ze Sibiře, Rusko. Vystudovala tanec na taneční škole v Petrohradě a na konzevratoři Duncan centre v Praze. Zajímá se o taneční improvizaci, divadlo, vizuální umění a filozofii. Spolupracovala se Spitfire Company, Tantehorse, divadlo Archa a dalšími. V roce 2015 získala první cenu Jarmily Jeřábkové na festivalu Nové Evropy. Je spoluzakladatelkou umělecké skupiny Ferst Dadler a spolku PocketArt. V současné době vyučuje na taneční konzervatoři Duncan centre v Praze, praktikuje jógu a studuje estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Se Spitfire Company spolupracovala na představeních Constallations I (Before I say Yes), Fragmenty milostných obrazů, Konec … člověka. Doba z druhé ruky. V současné době ji můžete vidět v inscenaci Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně.
Roman Zotov-Mikshin
Martin Tvrdý
Micheala Hradecká
Michela Hradecké vystudovala obor Loutkářská umění na VOŠh v Praze a poté absolvovala na HAMU v oboru Nonverbální divadlo. Specializuje se především na pouliční divadlo s prvky nového cirkusu. Spolupracuje se soubory Divadlo Kvelb, V.O.S.A. theatre, Sacra circus, Divadlo Buřt. Přes 7 let byla taktéž členkou Amanitas fire theatre. Je spoluzakladatelkou souborů Mime fatale, Fire ducks a Blackout paradox, kde se realizuje coby autorka, režisérka, choreografka, performerka a maskérka.
V rámci Spitfire Company ji můžete v současnosti vidět v představení ANTIWORDS a PREZIDEMENTI.
Eva Stará
Eva Stará je tanečnice, performerka, akrobatka a choreografka. Tanec studovala na Konzervatoři Duncan centre a v pohybovém vzdělávání pokračovala na katedře nonverbálního divadla na Pražské HAMU. Je spoluzakladatelkou uskupení Holektiv, které úspěšně působí na české i zahraniční scéně. Spolupracuje se soubory jako jsou Spitfire Company, Tantehorse, Burki&com, na představeních pro děti studia TS Light a FysioART. Dále s režiséry jako jsou Roberto Magro, Daniel Gulko, Matěj Forman, Štěpán Pácl a další. Jako pedagog působí v Tanečním studiu Light a ZUŠ Choceň. V rámci workshopů vyučuje současné taneční techniky, párovou akrobacii a improvizaci. Ve své vlastní tvorbě se snaží o propojování nového cirkusu, tance a divadla.
V rámci Spitfire Company ji můžete v současnosti vidět v představení ANTIWORDS a PREZIDEMENTI.
Taro Troupe
Taro Troupe je španělsko-japonský performer, akrobat a divadelní tvůrce žijící v Praze.
Jeho práce obsahuje širokou plejádu performativních disciplín, od fyzického divadla až k současnému tanci, akrobacii či mluvenému slovu; vlastní mu je silné propojení s lidským tělem.
Absolvoval obor Physical Theatre na Real Escuela Superior de Arte Dramático v Madridu.
V roce 2021 spoluzaložil soubor fyzického divadla Nhung&kol, kde zároveň působí i jako performer. Od roku 2024 je také jedním z hlavních členů Losers Cirque Company.
Dále spolupracoval například s Laternou Magikou, Pan.Optikum Aktionstheater a dalšími.
Ve Spitfire Company jej je možné vidět v představení Vivat Messi.
Markéta Vajdová
Markéta Vajdová (dříve Jandová) je česká tanečnice a choreografka. Svoji taneční dráhu začala formovat na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy, odkud se po čtyřech letech rozhodla odejít na esteticko-výchovné gymnázium v rodných Karlových Varech. K tanci se vrátila studiem choreografie na Hudební a taneční fakultě AMU v roce 2009. Díky projektu Erasmus strávila jeden akademický rok na Falmouth University, kde se pod vedením významné britské filmařky Becky Edmunds začala hlouběji zajímat nejen o spojení tance a filmového umění jako umělecké tvorby, ale i o způsob, jakým žánr tanečního filmu metodicky předávat.
Jako tanečnice spolupracovala s mnoha českými tvůrci z tanečního, divadelního i filmového prostředí. Za nejzásadnější považuje operu Arsilda v režii Davida Radoka a choreografii Andrey Miltnerové, operu Platée v režii dua SKUTR (v obou případech se na hudebním zpracování podílel uznávaný barokní orchestr Collegium 1704), film Vymezení, Terezy Vejvodové, a díla ve spolupráci se Spitfire Company (Animal Exitus, Sniper’s Lake a F*cking Beautiful Spring).
Martin Špetlík
Od roku 2007 pracuje jako světelný designer na volné noze. Kromě spolupráce se Spitfrice Company spolupracuje s divadelními skupinami Compagnie Decalages (CZ-FR), Teatr Novogo Fronta (RUS-CZ), Krepsko (FIN-US-CZ), Spitfire Company, Divadlo Continuo, Silo Theatre (NL), Debajehmujig Theatre Group (CAN).
Specializuje se na fyzické či taneční divadlo a na site-specific, připadně objektové a vizuální divadlo. Z pedagogických zkušeností lze zmínit několikaměsíční působení v kanadské indiánské rezervaci Wikwemikong, kde krom instalace scénického osvětleni pořádal workshopy light designu. Přednášky vedl mimo jiné i na berlínské Die Etage.
V rámci Spitfire Company můžete jeho práci vidět v představení ANTIWORDS, podílí se také na připravované adaptaci knihy Miřenky Čechové Baletky.
Paulina Skavová
Paulina Skavova narozená v Trutnově v roce 1976 je česká sochařka, scénografka a konceptuální umělkyně. Absolvovala gymnázium v Trutnově a dva roky na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích (1995–1997). Na pražské AVU studovala v ateliéru Karla Nepraše. V roce 2001 obdržela ateliérovou cenu AVU a roku 2002 Cenu Jany Rybářové, Fondazione Europea Margherita[1], Itálie. Studia dokončila v ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka roku 2003. Roku 2003 získala státní švýcarské stipendium a absolvovala postgraduální studia na Hochschule für Gestaltung und Kunst Luzern (2003–2004)[2]. V letech 2004–2005 byla asistentkou v grafické škole prof. Vladimíra Kokolii na AVU. Rok 2008 strávila na studijním pobytu v Acapulcu v Mexiku. Od roku 2010 je kurátorkou výstav ve Společenském centru UFFO v Trutnově. Žije a pracuje v Novosedlech u Písku a na odlévání soch do bronzu spolupracuje již od roku 1998 s uměleckou slévárnou v Horní Kalné. Společná práce s Jiřím Sozanským ji přivedla k boxu, kterým se inspirovala při tvorbě boxerek nebo portrétu boxera Mika Tysona. Volný čas tráví také jízdou na koni a příležitostnou sportovní střelbou, které se profesně věnuje její manžel Petr Zvolánek.
Výsledkem její poslední spolupráce se Spitfire Company jsou vybrané masky inscenace PREZIDEMENTI
Jan Šikl
Karolína Křížková
Karolína Křížková vystudovala magisterský stupeň katedry nonverbálního divadla na pražské HAMU. Zabývá se převážně nonverbálním divadlem, novým cirkusem a tancem, ve své vlastní tvorbě se pak snaží vše propojovat. Je spoluzakladatelkou divadelního uskupení Holektiv, se kterým pravidelně vystupujde v divadle La Fabrika a na mimopražských scénách. Externě účinkuje na scénách Národního divadla. Věnuje se také divadlu pro děti. Vyučuje cirkusové techniky v centru pro nový cirkus Cirqueon a ve studiu Archalab vede divadelně pohybové kurzy.
Spoluprace s: studio DAMÚZA, VerTe dance, režiséry: Matějem Formanem, Danielem Gulkem, Robertem Magrem, Veronikou Poldauf Riedelbauchovou, Hanou Strejčkovou, Danielou Špinar a dalšími…
Karolínu Křížkovou můžete vidět v naší inscenaci PREZIDEMENTI.
FILIP HORN
Na brněnské JAMU studoval Divadelní produkci se specializací Jevištní technologie. Jako světelný designér v oblasti divadla si vybudoval odborné dovednosti s převážným zaměřením na experimentální a pohybové divadlo. Navrhl například osvětlení pro inscenace Saudate (Národní divadlo moravskoslezské, festival New Opera Days Ostrava, 2022), Noční krajina (Národní divadlo Brno, 2023) nebo Sugar (Moravské divadlo Olomouc, 2024). Spolupracuje s Wonderground Company v Barceloně, pro kterou navrhl osvětlení inscenací Momentum (2023), After the Rain (2023) a Wall and Piece (2024). Dále spolupracuje se souborem Tantehorse, a to jako světelný designér (inscenace Invisible II. a Invisible III.) a technický produkční. Pro Spitfire Company navrhl osvětlení pro inscenace Baletky a Vivat Messi a podílel se na inscenaci Konec člověka?!?.
