Inspirováno nekonečným posloucháním oratoria El Niňo amerického skladatele Johna Adamse, rapových veršů Kae Tempest a hudebního rituálu skupiny Shortparis z petrohradského undergroundu.

Tento příběh se uskutečnil a přežívá mezi námi díky orálnímu vyprávění. Tento příběh je o zrození, o těle v těle, o křičícím šepotu, o zvucích, které tvoří prostor. Tento příběh je o mlaďoučké Marii a o jejím dítěti. Tento příběh je o kruzích, které je nutné překročit, abychom se našli nově.

Postava šestnáctileté dívky otevírá koupelnu. Otevírá krabičku s těhotenským testem. Nádech. A ponor do hlubin vlastní samoty. Kruh hloubky. Výdech. Dívka se vrací do obýváku. Kruh roztočeného pokoje. Výdech. A šepot na zemi: o šelestění, o heboučkých věcech, o křeči a stažení. Kruh běhu. Od sebe sama nikam. Kruh přátelství. Sestup do očistce metra. Pobyt v kruhu se zvířetem, které nelze porazit. Jezdící schody. Slunce se konečně dotklo dívčiných vlasů. Kruh jara. Rituál. Kruh svěcení.

Představení je realizováno pomocí binaurálního efektu, který vtahuje diváka do samotného středu prostorového vnímání zvuků a hudby, a pomocí dvou pohybových světel Robe Esprite, jež “tančí” společně s tanečnicí Markétou Jandovou.

V představení také zazní text v českém jazyce, jehož anglický překlad najdete v tištěném večerním programu. 

Dva ruští umělci dlouhodobě tvořící a žijící v Praze odhalují krutost ruského života s neuvěřitelnou dávkou černého humoru. Vtipy, při kterých mrazí, absurdita situací a snaha o bagatelizaci jsou hlavními rysy představení poskládaného ze vzpomínek a výpovědí pamětníků válek, černobylského neštěstí a rozpadu Sovětského svazu. Inscenační stylizace v tomto díle je realizována formou live-cinema s principem využití loutkové animace, v níž hlavní roli hraje jídlo. Multižánrový projekt o moci bezmocných je ovlivněný čtením knih spisovatelky Světlany Alexijevičové, oceněné Nobelovou cenou za literaturu.

Představení obdrželo na festivalu Fringe Edinburg jednu z hlavních cen First Award nebo čtyřhvězdičkové recenze z předních britských novin a magazínů, jako jsou The Telegraph, The Guardian, The Scotsman, The List, Daily Mail.

„Čím více se jejich vtipy o obětech Černobylu ztrácejí v překladu, tím znepokojivější se zdá být realita. (…) Na temném a surrealistickém menu jsou vojáci z kostek ledu, krvavě rudý kaviár, tanky nastříkané sprejem a lidské vlasy.“ The Guardian

„Temné představení, v němž jsou použita slova běloruské novinářky, ukazuje, co skutečně může znamenat sevření totalitním režimem.“

KONCEPT A REŽIE: Petr Boháč

HRAJÍ: Inga Zotova Mikshina, Roman Zotov Mikshin

TECHNICKÁ PODPORA: Martin Tvrdý

MANAŽERKA PROJEKTU: Barbora Repická

PRODUKCE: Barbora Ostrá

BOOKING: Nikola Křížková

KOPRODUKCE: Palác Akropolis

PODPOŘILI: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR

Projekty Spitfire Company jsou v roce 2023 podpořeny víceletým grantem Hlavního města Prahy v částce 1 700 000 czk.

PREMIÉRA: 21.9.2019 v Divadle Komedie v Praze (v rámci festivalu Next Wave)

Původní verze představení vznikla v koprodukci s festivalem Příští vlna/Next Wave.